Příběhy Ivana a Jany – Odstranění panické ataky, strachu ze smrti, bušení srdce a úzkosti

Ivan mě navštívil v poradně před cca 15 lety a jsme dodnes přáteli,
tudíž mám dlouhodobou zpětnou vazbu, že se mu potíže už nikdy nevrátily.

Rozhodl se mě vyhledat na základě doporučení od našich společných
přátel, po tom, co  se u něj začaly projevovat náhlé panické ataky. Je
to člověk, který se velmi rád toulá přírodou a podniká dlouhé tůry.
Během několika těchto výletů jej zastihly panické ataky, náhlá
úzkost, bušení srdce, panika, bezmoc a to tak silně, že nedokázal
udělat další krok. Musel zavolat přátelům, popsat jim, kde je a
nechat se odvézt autem domů, protože nebyl vůbec schopen pohybu.

Začali jsme spolu hledat příčinu těchto potíží a jako jeden z důvodů
se ukazovala velká nespokojenost v manželství a neschopnost tuto
situaci řešit rozvodem. Ivan je muž narozený ve znamení Raka a pro
tyto lidi je velmi těžké rozbít rodinu a tak zůstávají dlouhodobě ve
špatných vztazích i za cenu velkého psychického utrpení, často
onemocní i fyzicky.

Během asi 7 sezení se postupně podařilo Ivanovy probémy úplně
odstranit a po nějaké době se odhodlal i k rozvodu. V současné době má
již několik let novou přítelkyni a vypadá spokojeně. Panické ataky se
už nikdy nevrátily.

Vždycky, když se potkáme, tak jsou jeho oblíbená slova: „Tys mně
zachránila život.“ Může to znít přehnaně, ale každý, kdo prožil
panickou ataku ví, jak obrovský strach ze smrti a bezmoc vás v té
chvíli zaplaví, člověk má opravu pocit, že mu jde o život. Pokud se
tyto potíže nevyléčí, často tito lidé prožívají svůj život ve stálém
strachu z toho, kdy je zase panika zachvátí.

Panické ataky provází bušení srdce a já často říkám svým klientům, že
jim duše klepe na srdíčko, aby se probudili, vzpomněli si jak chtějí
žít a udělali změnu, podle svojí duše.

PŘÍBĚH JANY

Jana vyhledala moji pomoc v době, kdy byla několik měsíců na mateřské
dovolené se svojí prvorozenou dcerou. Krátce po narození dítěte se u
Jany začaly objevovat panické ataky, tzn. velká úzkost, bušení srdce,
pocity bezmoci. Její matka, lékařka, jí doporučovala  užívat
antidepresiva, ale Jana byla odhodlaná najít příčinu a obejít se bez léků.

Během odblokování jsme se dostaly do období, kdy rodila svoji dceru a
nastaly nečekané komplikace.. Jana při porodu málem zemřela a šlo o
život i její dceři. Nakonec vše dobře dopadlo, porod lékaři zvládli,
nicméně několik dní po porodu byla Janině dceři diagnostikována,
údajně, nevyléčitelná nemoc.

Obě tyto situace byly, samozřejmě, velmi traumatické, jak pro matku
tak pro dítě. Pokud prožíváme nějaké trauma, začne v nás fungovat
mechanizmus přežití, který odpojí naše pocity bolesti, žalu a strachu
a ty se vytěsní do nevědomí. NIKDY SE NEZTRATÍ. Díky tomu jsme
schopni zvládnout i velmi těžké životní situace.

Paradoxně v době, kdy tohle trauma je za námi a my jsme už v klidu,
začnou se objevovat tyto panické ataky. Není důvod se děsit, je to
znamení, že už máme dost síly vyléčit tyto pocity, prožít bolest
provázející trauma, velmi často je to potřeba pořádně odplakat a tím
tuto situaci uzavřít.

První pomoc při panických atakách může poskytnout užívání bachovy
krizové esence RESCUE REMEDY, ale určitě je vhodné vyhledat odborníka,
který s traumaty umí pracovat. Kineziologie v kombinaci a bachovými
květy se mi v tomto směru velmi osvědčila.

Zpátky k Janě. Podařilo se nám odblokovat její potíže během dvou
sezení a pak jsme pracovaly s její holčičkou. Ataky se už neobjevily.

Zkušenost klienta Tomáše s programem Odblokování potenciálu

Přikládám zpětnou vazbu od klienta Tomáše, který se rozhodl absolvovat individuálně program Odblokování potenciálu.

„Zdravíčko,

přeposílám můj rukopis, který vznikl po první zkušenosti s esencí Talent a který jsem Vám četl na poslední schůzce. Zmiňovala jste, jestli bych ho neposlal, tak činím. Pokud se rozhodnete prezentovat, budu rád, protože i kdyby to mělo oslovit jednoho člověka, který se ocitá na životní křižovatce, bude to úspěch. Někdy zdánlivě málo může znamenat hodně. Za případné gramatické chyby se omlouvám, v tomto směru nadáním neoplývám:).

Jakoby vše, s čím jsem doposud bojoval, přehlížel nebo chtěl být někým jiným se pomalu rozplývalo a nějakým způsobem si připadám, jakoby se skládala Rubikova kostka a já se vracím do původní, složené polohy. Vracím se k sobě, do doby, kdy jsem byl šťastný a neuvědomoval si to, protože bylo zbytečné klást si otázku, zda-li jsem šťastný, když sem ten stav prožíval.

Najednou tu tam pocity bojovné nálady s něčím nebo někým bojovat. Proč … vždyť sem to přeci já.

Nedokážu tyto pocity přesně specifikovat, pouze cítím to, že k nějaké proměně dochází a já se vracím o několik let zpět. Nyní nad tímto psaním prožívám pocit neskutečné uvolněnosti, jakoby na světě nebyl žádný problém. Vždyť před lety jsem byl přesně takový, proč tedy k této minulé osobitosti nepřidat pouze nabité zkušenosti, vědomosti a dobré, ale i ty špatné zážitky, z kterých se poučit? Jen řečnická otázka, na kterou není třeba odpovídat. Nakonec zjišťuji, že psaní má nějaký význam sdělovat lidem poselství, naději a hloubku svých myšlenek, které mohou prožívat oni sami. Mám ten pocit, že je přesně toto, co bych v životě chtěl dělat, najednou mě polévá pocit blaha a chtěl bych to zařvat do celého světa, sem tak šťastný …

Zpětně si najednou vybavuji moje rozsáhlé zprávy, maily nebo přesně takové citové zpovědi, které sem si zapisoval do deníku. Několikrát mi bylo řečeno bez omáčky, ale rád popisuji věci rozvitě, protože z jedné věty se nepozná podstata věci.

Dávám pouze na svou instituci, kterou jste mi posledně vyčetla z karet, tak píšu, moc nad tím nepřemýšlím a ruka mi jede sama.

Tomáš P.“